PRIMITIVNÍ ÚČETNICTVÍ V PRAVĚKU

Dějiny účetnictví vystopujeme až do pravěku, kdy tehdejší lidé zaznamenávali zářezy do dřeva, kamene, kostí nebo keramických nádob počet kusů dobytka a svého dalšího majetku. Velký posun dopředu nastal ve starověku. V této době starověké země zapisovaly produkci a obchod s obilím do hliněných tabulek, na papyrus nebo na dřevěné desky. Ve starověkém Řecku se dokonce objevily v chrámech banky a fungovali zde soukromí bankéři.

STAROVĚK A ROZVOJ ÚČETNICTVÍ

Římané se ve 2. století př. n. l. inspirovali řeckým účetnictvím a zavedli jako první systém účetních knih: poznámkové knihy pro denní záznamy, knihy příjmů a vydání a knihy účtů. Paralelně s účetnictvím starověkého Říma se vyvíjelo účetnictví také v Číně, která zavedla v tchangském období tři základní typy účetních knih: memorandum (záznam o každé transakci), deník (přepis záznamů nasbíraných během dne) a hlavní knihu (každých 10 dní byly přepsány zápisy z deníku do této knihy).

PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V RENESANČNÍ EVROPĚ

Počátky podvojného účetnictví v Evropě začaly ve 13. století v renesanční Florencii a ve 14. století v Janově, kde městští finanční úředníci zaznamenávali každou transakci do účetních knih. Účetní dovednosti sbírali učenci zejména v Benátkách a šířili je do Evropy a také do Čech. V 15. a 16. století byly popsány metody účetnictví a postupně se vylepšovaly až do 19. století, kdy vzbudily velký zájem nové italské účetní systémy, které se však neosvědčily a v roce 1904 bylo italské účetnictví nahrazeno podvojným.

ÚČETNICTVÍ V DOBĚ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE

S příchodem průmyslové revoluce se účetnictví rozdělilo na účetnictví pro externí uživatele (akcionáře, vlastníky a stát) a účetnictví pro interní uživatele (manažery). Manažeři potřebovali znát přesné náklady podniku a do popředí se dostávalo nákladové účetnictví, jehož průkopníkem se stal Josiah Wedgwood, majitel keramických závodů. S nákladovým účetnictvím se souběžně vyvíjelo i finanční účetnictví, které sloužilo ke zjištění výsledků hospodaření v jednotlivých podnicích.

NOVODOBÁ HISTORIE ÚČETNICTVÍ

Do pravidel účetnictví postupně vstoupily novodobé státy, které přikazují daňovou povinnost z výsledků hospodaření. Nacistické Německo v roce 1937 stanovilo účtovou osnovu a postupy účtování pro dané odvětví průmyslu. Ve 2. polovině 20. století přistoupila řada zemí k zestátnění podniků a účetnictví se stalo důležitou součástí pro stanovení státních norem spotřeby práce a materiálu. Účetní měli k dispozici účtovací stroje, propisovací listy, samočinné počítače s děrnými štítky a v moderní době osobní počítače s účetním softwarem.

Zdroj: institutucetnicvi.cz